Články se štítkem: "spánek"

Spánek, díl 2.

- - Zpravodaj

Co se děje ve spánku?

1. stadium spánku je velmi lehké. Při usínání ukazuje EEG ukazuje pomalejší, vyšší a trochu pravidelnější rytmus alfa vln, který přechází do ještě pomalejších vln théta. Dech spícího člověka je pravidelný, srdeční frekvence pomalejší a tlak krve klesá. V této fázi se člověk snadno probudí hlukem. Toto stadium trvá asi 10 minut.

2. stadium se projevuje na EEG projevuje krátkými periodickými známkami aktivity, zvanými spánková vřeténka. Člověk je hůře vyrušitelný, postupně se stále víc uvolňuje, otáčivé pohyby očí ustanou. Toto stadium trvá asi 20 minut.

3. a 4. stadium je obtížné oddělit, protože se liší pouze v intenzitě. Obě se vyznačují zpočátku velmi pomalými vlnami s vysokými vrcholky zvanými delta vlny, což trvá kolem třiceti minut (delta vlny zřejmě znamenají, že větší počet neuronů reaguje najednou, synchronně). V tomto momentě spí člověk velmi tvrdě a nevyruší ho např. ani zvonění telefonu. Pokud je v tomto stadiu probuzen, může se chvíli chovat zmateně. V tomto stadiu se může také projevit somnambulismus (náměsíčnost).

Poté se spící člověk vrací do stadia 3 a 2, ale místo pokračování do stadia 1 přejde do stadia 5 – REM spánku. REM spánek je pojmenován podle nejmarkantnější změny, kterou lze na člověku v této fázi pozorovat, a to na očích. Víčka jsou zavřená, ale oči zběsile těkají ze strany na stranu. Tyto rapid eyes movements, tedy rychlé pohyby očí, jsou skutečně nápadné. Nápadná je rovněž zvýšená aktivita na EEG – ukazuje krátké vysokofrekvenční beta vlny podobných těm, které se objevují, když člověk nespí. Zvyšuje se i přísun krve do mozku, dech a tepová frekvence se zrychlují a může se objevit i pohlavní vzrušení, dokonce i při absenci sexuálních myšlenek nebo snů. Na druhé straně ale tonus kosterního svalstva v těle pominul. Tělo je naprosto uvolněné, až na občasné cuknutí. Tato podivná kombinace vnitřní aktivity a zevní nehybnosti vedla některé odborníky k označování tohoto stadia za paradoxní. V tomto stadiu je rovněž obtížné člověka probudit.

Sny máme ve všech stadiích spánku, ale během REM spánku jsou živější a barevnější, podrobnější a vyjadřují nějaký příběh. Ve stadiích 1 – 4 se jedná spíše o prchavé myšleny či obrazy.

Použitá literatura:
Kassin S., Psychologie, Computer Press 2007
Koukolík F., Mozek a jeho duše, Galén 2008

1. díl o spánku

Spánek, díl 1.

- - Zpravodaj

Věděli jste, že…

  • Spíme cca 8 hodin denně?
  • Sníme cca 90 minut denně?
  • 70letý člověk prospí 25 let?
  • 70letý člověk prosní 5 let?
  • Spící mozek překypuje aktivitou?

Spánek je zvratný stav chování charakterizovaný odpojením vnímání od prostředí a vymizením reakcí na značný rozsah smyslových podnětů.

Ve spánku prožijeme cca 1/3 života. Podíl spaní a bdění je u různých lidí velmi různý, někdo spí 10 hodin denně, někomu stačí 4 hodiny denně. Délka spánku se mění s věkem, ve stáří potřeba spánku klesá. Kojenci spí průměrně 14 hodin, dospělý člověk 7,5 hodiny a lidé nad 75 let 6 hodin. Spánek můžeme vyšetřit pomocí EEG.

Každých čtyřiadvacet hodin absolvujeme jeden cyklus bdění a spánku – cirkadianní rytmus.

Pokusy na zvířatech ukázaly, že cirkadiánní rytmy jsou řízeny z hypotalamu suprachiasmatickými jádry – dva shluky nervových buněk, které jsou uloženy v mozku v blízkosti optického chiazmatu (překřížení zrakových nervů). Jsou ovlivňovány impulsy světla ze sítnice. Důležitou roli má rovněž epifýza (šišinka), jakmile se začne stmívat, začne vylučovat melatonin – hormon usnadňující spánek. Melatonin se tvoří z aminokyseliny tryptofanu a jedním z meziproduktů při jeho tvorbě je serotonin. Když na sítnici dopadne světlo, vylučo­vání melatoninu se zpomalí. Tvorba melatoninu probíhá převážně jen v noci, tudíž cyklicky. Cyklus spánku a bdění ovlivňuje také retikulární formace. Cirkadianní rytmus mohou narušit např. dlouhé lety, práce na směny či nemoc. Tvorbu melatoninu můžeme podpořit spaním v úplné tmě a použitím masky na obličej.

Pokud spíme celou noc, pravděpodobně projdeme asi 4-6 spánkovými cykly. Jedn cyklus trvá přibližně 90 minut a skládá se z 5 odlišných fází. Fáze odlišuje elektromagnetická činnost, kterou můžeme zaznamenat na EEG.

Jeden cyklus odpovídá průměrně 60 minutám non – REM spánku, 20 minutám REM spánku a konečným 5 minutám REM spánku. REM fáze spánku jsou v časných cyklech kratší než 20 minut, v pozdních cyklech jsou delší než tato doba. Spíme-li přirozeně, probouzíme se většinou po nějakém násobku 1,5 hodiny.  Člověk, který spal kratší dobu, ale vzbudil se po ukončení spánkového cyklu, bude odpočatější než ten, který spal déle, ale vzbudil se uprostřed spánkového cyklu.

Non-REM fáze spánku je vývojově starší, objevila se asi před 180 miliony lety souběžně s vývojem ptáků a savců. Sloužila k energetické úspoře v průběhu nočního klidu. REM spánek je o 50 miliónů let mladší. Nasvědčuje tomu jeho absence u obojživelníků, plazů a vývojově nejprimitivnějších savců.

Kromě energetické úspory slouží spánek k výstavbě a přestavbě neuronálních sítí. Projevuje se to zejména upevňováním paměťových obsahů, naučených těsně před usnutím.

Použitá literatura:

Kassin S.,Psychologie, Computer Press, 2007
Koukolík F., Mozek a jeho duše, Galén 2008